Po zimní přestávce vyrazilo 9 turistek na hrad Kostomlaty p.Milešovkou. Z náměstí jsme se vydaly po ZTZ a pomalu stoupaly na zříceninu. Zvolily jsme cestu kolem kaple Panny Marie Pomocné, která nebyla blátivá. Počasí bylo chladné ale vysvitlo i sluníčko, skvělé pro stoupání ke zřícenině. Nahoře jsme si daly svačinku a pokoukaly co se změnilo. Přidali lavičky i stoly s lavicemi! Mnohem lepší než ty původní. Na hrad dorazil i Američan, na pokec to nebylo, ale alespoň nás vyfotil. Zpáteční cesta do Ohníče už trochu blátivá byla, ale čekala nás hospůdka s pivkem a gulášovkou. Nálada byla skvělá až do Mostu. Díky všem a zas někdy. Ilona    Příspěvek a foto: Ilona

28.12. jsme se zúčastnili pochodu KČT Meziboří - Loučná 2024. Trochu jme pozměnili start a 13 turistů + pes vyjelo busem na Dlouhou Louku. Nápad s autobusem měla většina turistů, takže se bus rychle naplnil. Na horách nás vítalo slunečné nebe a zasněžené cesty. Po MTZ jsme došli k odpočinkovému místu pod vrchem Loučná, občerstvili se z vlastních zásob a část turistů se vydala na vrchol. Tam byla základna KČT Meziboří. Chleba se sádlem a cibulkou, který se rozdával, přišel po strmém výstupu k chuti. Setkání turistů na vrcholu bylo příjemné a díky inverznímu počasí výhledy zajímavé. Ovšem cesta dolů byla náročná, klouzavá, ale dali jsme to! Pod kopcem se k nám přidali ostatní a začali jsme sestupovat do Meziboří. Náročné! Děkuji všem, kteří cestu absolvovali a dávám palec nahoru! Těšili jsme se na pivko, ale inzerovaná hospoda Družice praskala ve švech, zato Radnice zela prázdnotou. Slunce bylo, pivko bylo i dobrá nálada. Jak lépe strávit den?? Tak zas někdy.  Příspěvek a foto: Ilona

  Do Ústí nad Labem, kde jsem čekala, přijelo 6 turistek a připojila se tam k nám i moje kamarádka. V počtu 7 jsme nastoupily do rychlíku směr Česká Lípa, abychom tam nasedly na osobní vlak zpět a popovezly se jednu stanici do České Lípy-Holý Vrch, odkud jsme vyšlapaly celkem pohodlnou cestičkou na Holý vrch, vysoký celých 301 m. n. m. Tam jsme na informační tabuly zjistily, že Holý vrch opravdu holý býval, což už dnes není pravda. Na vrcholu se nacházejí pozůstatky kaple z 18. století, která byla následně přestavěna na výletní restauraci. Ta sloužila do 50. let, poté byla opuštěna, po několika letech nastal pokus o obnovení, ale r. 1968 vyhořela a to byl její konec. Následně jsme se vydaly do města do kláštera obutých augustiniánů, kde se konaly vánoční trhy, prohlédly si stánky, občerstvily se - některé u charitativního stánku s výbornými topinkami a vydaly se do vodního hradu Lipý, kde byly další vánoční trhy. Cestou jsme se zastavily v krásné a výborné kavárně ve velmi ošklivém obchodním domě. Na hradě jsme se připojily k prohlídce věže s průvodcem. Pak už přes náměstí T. G. Masaryka s vánoční výzdobou a několika stánky jsme to vzaly na nádraží a domů. Vypadá to, že adventu jsme už letos užily dost.    Příspěvek a foto: Boža

  14.-17. listopadu se nás 11 zúčastnilo ukončení turistického roku 2024 Za posledním puchýřem v Krásné Lípě. Dorazili jsme ve čtvrtek v podvečer na ubytování v krásné vilce pro 19 osob, šli jsme si do Domu Českého Švýcarska pro potřebné materiály k pátečnímu zájezdu i sobotním pochodům, ke kterým nám pořadatelé přidali spoustu reklamních materiálů, lahvinku pivka z místního pivovaru Falkenštejn a poukaz na nákup zboží za 100 Kč v informačním centru, zašli si do pivovaru na pivko a něco malého k zakousnutí a domů spát. V pátek se pořádaly 3 autobusové zájezdy, my si vybrali všichni trasu po Šluknovském výběžku. Navštívili jsme šluknovský zámek, informační centrum v podstávkovém domě a zdevastovaný zámek v Lipové, šluknovský kostel, baziliku ve Filipově, kde nám místní varhaník zahrál i na varhany a v Jiříkově muzeum betlémů v budově bývalé spořitelny. V sobotu jsme se vydali na pochod. Dva naši účastníci se vydali na trasu 25 km, ostatní šli 13 km. V Kyjovském údolí jsme se sešly s Ilonou a Helou Křížovou, které tam za námi přijely a nejprve jsme pokračovali společně, pak ale nás čekal velmi náročný přechod přes Kyjovský hrádek, kde se šlo po skalních i kovových schodech cestou, kde byly popadané stromy, ale průchod byl prořezaný. Někteří to velmi rozumně vyhodnotili jako rizikové a vrátili se na předchozí rozcestí a došli do cíle jinou cestou. My, co jsme pokračovali, jsme před Krásnou Lípou na Místním hřbitově viděli mauzoleum rodiny Dittrichů - místních textiláků a u něj pozůstatky kotelny, která hrobku vytápěla. Večer jsme měli zamluvený stůl v pivovaru Falkenštejn, který byl nabitý k prasknutí. dali jsme si výbornou večeři i výborné pivečko a spokojeně odešli na ubytování. Po celou dobu jsme sice neviděli sluníčko, ale jinak k nám bylo počasí velmi vlídné. V neděli, když jsme vyrazili na cestu domů se teprve rozpršelo, i když ne moc a my v pořádku dorazili domů. Příští rok se Poslední puchýř koná v Hlučíně, kam bych opět ráda udělala výjezd a někteří z nás už se na něj těší.    Příspěvek a foto: Boža

V sobotu 12.10.2024 se vracíme opět do Litvínova. Je nás  8 + pes. Za Pramenem Pod Studničním Vrchem jsme vystoupaly k Czedikovu glorietu a  pokračovaly směrem k Citadele (občerstvení v restauraci u „Zvonku“), dále ke Koldomu a pro nás neznámými cestami až ke starému nádraží Louky u Litvínova. Zde již probíhala akce „Krajka a železnice“. Byla možnost prohlídnou si starou budovu nádraží, poslechnout si výklad o místní historii, nahlédnout pod ruce litvínovských „herdulek“, případně zakoupit drobné výrobky. Vše bylo podpořeno živou hudbou a občerstvením sladkým i slaným.       Příspěvek a foto: HeLa

V sobotu 5.10.2024 jsme se vydaly do Litvínova podpořit litvínovské turisty na jejich pochodu „PODZIMNÍM KRUŠNOHOŘÍM“.

Byly jsme pouze čtyři, ale i tak nás rádi přivítali. Při registraci jsme si vybraly trasu 8 km. Cestou na Písečnou se k nám přidala

skupinka litvínovských turistek a hned nás bylo více. Přes Hamr jsme sešly do rekreační zóny a po krátkém občerstvení podél

zahrádek až nádraží. Naší oblíbenou cukrárnu jsme z časových důvodů vynechaly.         Příspěvek: HeLa

Sešlo se nás 6. Cestou do Děčína- Staré Město ještě mírně pršelo, ale po vystoupení z vlaku bylo po dešti.

Cestu až k rozhledně, ač byla pořád do kopce jsme zvládly celkem dobře. Rozhledna postavená v roce 1928

má 19 m a 81 schodů. I přes zataženou oblohu byl dobrý výhled. Stejnou cestou jsme se vrátily do Děčína

a po cyklostezce jsme s přestávkou „Na Kocandě“ došly  na nádraží.                     Příspěvek a foto: HeLa

  Za krásného slunečního dne se do obce Brniště za poznáním lidského umu a nápadů vydalo 17 turistů. Hned od nádraží bylo na co koukat i čemu se divit. Cesta pohodlná lesem kolem rybníku a spoustou krásných výtvorů. Před obcí jsme vystoupili na malý vršek „Hlemýždí vrch“ odkud byl pěkný pohled na celou obec. Vrátili se a přes náves okolo kostela po Sklářské stezce pokračovali k Bylinkové zahrádce. Zde všem zachutnala svačinka ze svých zásob. Odtud jsme vystoupali lesem na kopec, kde byly k vidění nejen dřevěné sochy, ale i skalní reliéfy. Krása, krása a zase jen krása co lidské ruce dovedou! Návrat do vesnice byl zakončen kavárnou, jedna skupina a druhá v hospůdce. Po občerstvení se po stezce Hastrmanů pokračovalo na nádraží. Cesta domů byla bez problémů. Všichni účastníci se shodli, že stálo zato ráno vstát a i podstoupit delší cestu!   Příspěvek foto: jiva