Ráno se nás posbíralo 23 a vyjely jsme autobusem z Chomutova do Marienbergu, abychom využily toho, že až tam platí krajská jízdenka Ústeckého kraje. Po vystoupení na náměstí jsme zjistily, že tam probíhají bleší trhy, takže proběhla krátká prohlídka, mimo jiné jsme tam objevily plechové hračky ze zrušené továrny v Náchodě a k prohlídce kolem stánků nám zahrál i harmonikář. Potom jsme se vydaly na cestu, prošly městskou bránou a pokračovaly severním směrem až ke skanzenu Rudolphschacht, která byla zřízena ve spolupráci s Mosteckou uhelnou společností, takže veškeré informační tabule byly i v češtině. Prohlédly jsme si repliku koňského žentouru, který sloužil k vyvážení rudy z dolu a zašly do informačního centra, které bylo zdarma a byly tam pohyblivé modely dolu. A pak jsme pokračovaly zase dále, po krátké době se stočily vlevo a došly k rozhledně Drei-Brüder-Höhe,  kde jsme si po vhození 50 centů do automatu mohly vyšlapat 137 schodů, což nás využilo 9. Při rozhlížení do kraje kolem prolétal jestřáb, předváděl se nám ve své plné kráse. A pak obloukem zpět do Marienbergu, tam  jsme ve dvou cukrárnách na náměstí doplnily vydané kalorie a jely zase zpět domů.  Příspěvek a foto: Boža

 I přes nepříjemnou předpověď počasí, se na poznávání Prahy sešlo 25 turistů. Prošli jsme krásnými málo navštěvovanými místy. Začali jsme Ořechovkou a obdivovali ulici Lomenou. Cestu nám zpestřovaly časté schody. Zážitkem bylo, když jsme prošli uličkou Na Kocourkách. I občerstvení venku v krásném prostředí okolí zámečeku Kajetánka bylo, příjemné.  Vystoupali jsme ke známé hospůdce „ Na Mariánce“ některé ženy si i zanotovaly známou písničku. V ulici Nad Tejkou jsme si prohlédli obydlí Tomia Okamury. Cesta pokračovala přes Ladronku  k Usedlosti Spiritka. Za své jméno vděčí usedlost Janu Spiritovi, který ji odkoupil od hrabat z Bubnu a byl jejím vlastníkem v letech 1766–1772. Zakončili jsme posledním zastavěním u Osady Buďánka. Tam jsme výlet ukončili.                         Příspěvek a foto: jiva

První májový den jsme dokončily poslední etapu značné turistické cesty „Vodobraní“. Sešlo se nás 20. Z Radejčína se vydáváme přes „Doerellovu vyhlídku“ k dubickému kostelíku Sv. Barbory. V restauraci „U Becků“ jsme se posilnily a pokračovaly k odbočce „Mlynářův kříž“. Několik nás došlo až k vyhlídce „Mlynářův kámen“. Cestou nás provázely rozkvetlé stromy a kytičky v zahrádkách, kteréjsme míjely. Za krásného slunečného počasí a pohodlnou cestou jsme sešly do Dolních Zálezel a odtud přes Ústí n/L domů.     Příspěvek a foto:  Helena

Na nádraží se sešlo 8 turistek a venku  stále prší. Výhled na lepší počasí nebyl žádný, proto padaly návrhy, zda odjet nebo výlet zrušit. Nakonec jsme odjely směr Děčín a že se uvidí.  Nezměnilo se nic, stále pršelo, změnily jsme pouze plán cesty a za deště vystoupaly na Pastýřskou stěnu. Trochu se porozhlédly a sešly do pěkné cukrárny Kamélie. Rozhledna vyjde snad příště.                   Příspěvek a foto: Ilona

  Tentokrát se 23 turistů vydalo do málo navštěvované oblasti na okraj Doupovských hor. Již jízda starým motoráčkem poskytovala nádherné výhledy do kraje, tak i spoustu informačních letáčků. Hned nad obcí Radonice začíná cesta kamennými plastikami zdobit celou cestu přes obec Vintířov až na Vintířovský vrch (386 m.) zde je kaple Panny Marie Pomocné a lapidárium. Po zpáteční cestě byly zase k vidění kapličky a kříže. Zklamání nás čekalo v Radonicích, kde již není ani jedna hospoda. Tak jsme zavděk vzali vietnamskou prodejnu a posezení na lavičkách v parku na náměstí. Po občerstvení jsme zašli na okraj obce a podél říčky Liboc. U jezu přešli na druhou stranu a vrátili se zpět do obce. Na nádraží počkali na vláček, kterým jsme dojeli do Kadaně a odtud až do Mostu. K nádhernému výletu přispělo ještě nádhernější počasí.  Příspěvek a foto: jiva

Rozhledny nejen ústeckého kraje jsme zahájili výletem na Stradonku. Na nádraží se sešlo 17 turistů. V Lounech nám čekání na přípoj zpříjemnila Lída, která oslavila narozeniny a upekla pro nás výborný koláč. Prokličkovali jsme Křesínem kolem kaple, kostela sv. Václava, přes Ohře do Stradonic až na rozhlednu. Celou cestu byla krásná viditelnost za kterou jsme byli rádi. V obci Pátek na zámku na nás čekal průvodce zámku Petr Chaloupka. Nadšenec, který se rozhodl udělat něco pro záchranu stavby. Většina se rozhodla pro prohlídku a po příjemném téměř hod. výkladu pak zamířili do místní hospůdky. Někteří se po zásluze odměnili klobásou a samozřejmě pivkem, které k výletu patří. Tak zas někdy.      Příspěvek a foto: Ilona

Z Mostu nás odjíždělo 15. Z Úpořin již 16. Z Bořislavi jsme se vydali na další úsek značené cesty „Vodobraní“ Procházeli jsme obcemi Lelov, Bukovice nad níž je pěkná turistická vyhlídka. Pokračovali přes Mošov do Ohníče. Zde většina členů po krátkém občerstvení „U Přibylů“ odjela domů. Zbylá partička se ještě vydala k Mlýnu u Dolánek.

Při zpáteční cestě jsme k překvapení pana hostinského ještě jednou zašly a při kalíšku „bechera“ zavzpomínaly na naší Růženku. Celý den nás provázelo typické aprílové počasí.     Příspěvek a foto: HeLa

  Na tradiční Jarní vycházku která vedla v okolí Chomutova přišlo 20 turistů.  Po navštívení bludiště v parku vedoucí každému rozdal upomínkový obrázek a pak jsme pokračovali ke známému ZOO parku. Odtud naše cesta vedla podél Kamencového jezera okolo Velkého otvického rybníku k památkově chráněnému věžovému vodojemu z roku 1915. Po návštěvě Pizzeria Quaranta v Otvicích jsme prošli okolo nádraží v Jirkově, kde byla možnost ukončení, kterou nikdo nevyužil. Celá skupina tak dorazila až na nádraží Chomutov město a po zakoupení jízdenek nám přijel vlak a výlet skončil. Počasí nám přálo a parta byla fajn!                         Příspěvek a foto jiva

Na nádraží se sešlo 14 turistů. Z důvodu překážky na trati Boženka nemohla přijet do Mostu a proto vedení výletu předala mě. V Málkově jsme vystoupili a směřovali k cyklostezce vedoucí přes Prunéřov do Kadaně. Za občasných sněhových přeháněk i sluníčka jsme dorazili po asfaltové stezce asi 5 km před Prunéřov, kde nás míjeli běžci. Dozvěděli jsme se, že se běží závod Prunéřovská desítka. Nikdo z nás se k běhu nechtěl přidat, tak jsme došli, okolo nádrže s labutí, až k nádraží Kadaň. Tady byla vycházka ukončena a část turistů odjela do Mostu a část šla na kávu v Kadani. Vycházka i když byla delší, splnila účel - pobyt na čerstvém vzduchu. Tak zas někdy.     Příspěvek a foto:  Ilona H.

 Na mrazivou vzpomínku na Vánoce přijelo z Mostu 11 turistek, v Ústí se k nám připojili dva nečlenové, s mou maličkostí nás bylo tedy 13. Autobusem z Roudnice jsme dojeli do Bechlína, kde jsem měla domluvenou prohlídku muzea. Už před muzeem nás uvítala výzdoba se zaskleným pohyblivým betlémem, po vstupu do obchůdku s různými maličkostmi na výzdobu nám majitelka a realizátorka v jednom popovídala, jak si našla zábavu na důchod a začala vyrábět figurky a následně i betlémy z kukuřičného šustí. Jeden je stále ještě v Předoníně a čeká na lepší počasí, aby se mohl vrátit "domů", jeden, který bývá přes Vánoce v rotundě na Řípu jsme viděli před domem a ten největší jsme viděli uvnitř expozice. Stojí na ploše 4x2 m a je na něm 230 pohyblivých figurek ze šustí. Expozice navozuje přechod ze dne přes noc do dalšího dne, mění se na ní osvětlení i pohyb figurek, k tomu zpívá dětský sbor vánoční písně, celá produkce trvá cca 15 minut. Po prohlídce jsme prošli obcí kolem kostela se samostatnou dřevěnou zvonicí a vedlejším domem - pravděpodobně farou a vydali jsme se přes Dobříň a dál po nábřeží Labe do Roudnice. Procházka 8 km byla mrazivá, ale bez větru a přesto, že jsme nestihli žádné občerstvovací zařízení, protože nám za chvíli jel vlak, byla snad s výletem spokojenost.         Příspěvek a foto: Boža