Netradičně jsme se tentokrát vydali ve dvou skupinách na tradiční pochod. První skupina pod vedení Hanky v počtu pěti turistek na delší trasu, ušli 17 km . Druhá malá skupinka čtyřech turistek se o hodinu později po registraci na zimním stadioně  vydala na cestu podle plánku na 8 km trasu -  Citadela - areál Loučky - vodárna Meziboří - Meziboří letní stadion a Tesařova cesta - Litvínov.  Počasí přálo všem účastníkům stejně, byl nádherný podzimní den s modrou oblohou a sluníčkem a už začínajícím zabarvením listnatých stromů a keřů. Klid a pohoda. Pochod jsme zakončily v nové, útulné cukrárně ve staré poliklinice Litvínov. Byl to krásný den a užily jsme si ho.   Příspěvek: ruma

Na nádraží se sejde skupina turistů v počtu 21 a jedou vstříc malému dobrodružství, o kterém netuší, že je čeká. Cesta byla poklidná, v M. Žernosekách vystoupil skoro celý vlak a jako průvod se vydal k přívozu. Převoz se nám podařil na 3x a hned jdeme do obce. Tam nás zastaví pokladna - je vinobraní, zaplatit nebo obejít. Vrátíme se k přívozu a pokračujeme po cyklo podél řeky. Odbočíme k jezeru a z jednoho místa vidíme jezero pod námi, za ním Hazmburk, Košťál, Lovoš, Milešovku a za námi Radobýl. Pohodlnou cestou dojdeme k Marině Labe s restaurací a dáme si občerstvení / oběd. Potkali a pozdravili jsem se s Boženkou, která v rámci rehabilitaci může jezdit na kole. Pokračujeme do Píšťan, v kempu se podíváme na písečnou pláž. Vrátíme se a máme to už kousek k přívozu do Lovosic. Naproti je malá rozhledna a přívoz nikde, chvíli čekáme, po telefonu se dozvíme dnes nefunguje, vypomáhá v M. Žernosekách při vinobraní. Tak zpět do Píšťan a po cyklo do V. Žernosek na vlak, kus po novém chodníku. Brzy nádraží vidíme, ale není tak blízko, jak to vypadá, obcházka je delší. Zpožděný vlak nás sveze do Litoměřic a tam trochu zpožděný rychlík do Ústí n/L. Tady máme čas akorát na kávu a malou mlsku. Osobák jede, je docela obsazený, usadíme se všichni. Počasí nám přálo, sluníčko svítilo a nálada pořád dobrá. Ani nám moc nevadilo, že plán nevyšel tak, jak byl na papíře a spokojenost s výletem byla veliká.   Příspěvek: ruma   Foto: jiva

Dnes jsme samá desítka - 10 turistek, 10 km a po 10 letech se vracíme na stejnou vycházku, ale v menším počtu s podzimním (horším) počasím. Ve vlaku topí, venku pak chladno, nevadí, a hned se vydáváme na cestu. Od vlaku jako zpátky jdeme po silničce, u rozcestníku Trafo přejdeme na ČTZ a loukou a lesem za chvíli jsme u chaty Vitiška, kde se zastavujeme akorát v poledne na teplé občerstvení. Potom vyjdeme Mikulovským okruhem (svislý černý pruh bíle ohraničený) mírným stoupáním  na kopec Pramenáč s výškou 909 metrů s novým křížem a společným foto. Sejdeme zpět k odpočívce Mikulovského okruhu a pokračujeme dál po dobré cestě a zároveň koukáme po houbách. Za chvíli se vlevo objeví skály a kameny, hned u cesty jsou dvě kamenná slunce, což nás potěší. Za chvíli cesta končí kovovou bránou, uzavřená jelení obora a značka ukazuje vpravo dolů na travnatou cestu. Tak se po ní vydáme, na pár místech je mokrá, ale dá se to přejít nebo lesem obejít. Vlevo plot obory, vpravo les a vyjdeme na silnici u hájovny Jedlovka. K vlaku to máme asi ještě 2 km. Jde se dobře a nádraží je tu brzy a trochu času na vlak také. Pěkně upravené blízké okolí potěší oko a stejně tak i čekárna, kam se všichni uchýlíme před silnějším mrholením. Vlak je skoro prázdný a jak sjíždíme dolů i počasí se vylepšuje, dokonce vykoukne i sluníčko. Pěknou vycházku nám nezkazily ani nejedoucí schody na nádraží a těšíme se na příští sobotu. Dnešní den jsme si opravdu užily.  Příspěvek: ruma  Foto: Helena

 Po nádherné sobotě se v pondělí za nepříliš povzbudivé předpovědi počasí vydává vedoucí Válek s 19 ženami na druhý konec Krušných hor, do Horní Blatné. Z Mostu osobákem, přestup v Chomutově a v Karlových Varech a za tři hodiny jsme v cíli. Historické jádro města patří k nejzachovalejším v K.H. a je městskou památkovou zónou. Je pěkně opravené, na náměstí sv. Vavřince, které je parkově upravené stojí kostel sv. Vojtěcha. Dál procházíme okolo hrázděného domu – muzea a odbočujeme na neznačenou cestu, po nočním dešti jsou na cestě louže, ale dají se dobře obejít. Zastavujeme se u opravené kapličky a lesem pokračujeme k odbočce ke skalám, které jsou asi 2 km od města. Míjíme ukrytou skálu v lese a už jsme na místě – Jindřišské skály – Na Strašidlech. Stěny jsou vysoké od 6-25 metrů. Část vystoupí cestičkou mezi kameny na první skálu a sejdou dolů druhou stranou. Zbytek čeká a vybalí si svačinku. Potom společně jdeme na nedalekou skálu-vyhlídku, chvíli se zdržíme, nezbytné foto a pohoda. Vracíme se zpět, s tím, že jsme dřevěného medvěda neviděli a dostane se nám odpovědi, asi před měsícem tu ještě byl a teď už jsou na skále jen viditelné stopy, uříznuté šrouby. Medvěd byl sprostě ukraden! Pak se zastavujeme u skoro skryté velké skály, které se říká Sedm hladových hlav. Lesní cesta pokračuje mírným klesáním k odpočívadlu a mezi loukami do Potůčků. Obec leží na hranicích v těsném sousedství německého města Johanngeorgenstadt, po roce 1989 se začala rozrůstat a stala se významným turistickým střediskem. Hned na kraji obce jsme se zastavili u kostela Navštívení Panny Marie a sešli do centra, kde bylo živo. Plno vystaveného možného i nemožného zboží vietnamských obchodníků a my se usadili ve Staročeské restauraci s příjemnou a rychlou obsluhou, kde bylo hodně stolů venku a převaha německých hostů. Po občerstvení už zbývala jen cesta na nádraží, vlaky obsazené akorát a jely na čas. Počasí nám vydrželo celý den, nepršelo, ale ani sluníčka nebylo moc, před Karlovými Vary bylo po dešti. Dnešní vycházku jsme si užili a pochvalovali.   Příspěvek: ruma   Foto: jiva

Netradičně o prázdninách, vlakem vyjíždí 16 turistů na výlet do Krušných hor, do Moldavy. Budova nádraží nebudí moc pěkný dojem, ale svěží vzduch a modrá obloha to přebije. Jdeme po ŽTZ, za obchody zabočujeme na lesní cestu, sejdeme do pěkného údolí Moldavského potoka a až obce. Při silnici je restaurace U Bizona, kde se posadíme venku na malé občerstvení. Pak pokračujeme ke kostelu a za ním začíná stoupání mezi rozkvetlými loukami, nádhera, kterou ve městě nevidíme. U rozcestníku Pastviny (zaniklá obec) pokračujeme mírným klesáním k Žebráckému rohu, kde v pěkném přístřešku odpočíváme. Teď scházíme lesem, brzy zajdeme k malému rybníčku Tři smrky - pěkné romantické místo ukryté v lese, vrátíme se pár kroků na cestu a pohodlně dojdeme k rozcestí s ČTZ. Přejdeme silnici a jsme u vydatného pramene pitné vody - U vlaštovky podle vedle stojící chaty, majitel se o ní vzorně stará. Silnička nás vede mezi pěknými chatami, radost pohledět až k restauraci Barbora. Tady se domluvíme, že raději sejdeme dolů do Českého Jiřetína a budeme nedaleko autobusu. Udělali jsme dobře, v restauraci Na staré poště se posadíme venku, káva s rakvičkou chutná znamenitě, stejně tak i pivko. V klidu vstřebáváme dnešní výlet, kterému přálo počasí, stále ještě svěží čistá zeleň a krásné pohledy na blízkou krajinu i lesy, byly balzámem na duši týranou covidem i pro oči. Prožili jsme krásný den ! U autobusu jsme setkali se spokojenými Litvínovskými turisty. Autobus, tramvaj a jsme doma, budeme se těšit na další výlet.   Příspěvek: ruma

 Dnes se scházíme netradičně až odpoledne, u stanice autobusu č. 17 Pod Resslem, počkáme ještě na autobus č. 20 a společně jdeme do areálu bývalého amfiteátru, který je řadu let nevyužívaný a zarostlý nálety všeho druhu. Ve vzpomínkách je stále živý a krásný. Tam na nás čeká jedna členka a doplnila počet na 16. Milena zahájila setkání a seznámila nás se situací  odboru a nastínila budoucí pokračování vycházek, pokud nás zase nezastaví nepříznivá situace - karanténa. Honza předal plakety s ušlými km, společnými i individuálně nahlášenými za rok 2020. Potom jsme si vyzkoušeli znalosti z oboru běžná květina, které vídáme při vycházkách a historie Mostu a z místa setkání. Výsledky byly kupodivu víc než dobré a jako odměnu Milena každému dala propagační materiály. My jsme Mileně na oplátku zazpívali k narozeninám. Potom následovala chvilka hraní na kytaru a ukulele se zpěvem známých písniček, na závěr  ještě Hanka přečetla báseň "Červen". Pak nás krátká přeháňka donutila náš sraz ukončit. Po tak dlouhé době nečinnosti to bylo milé setkání a všichni se těšíme na připravované výlety, dva, zatím v měsíci červenci.   Příspěvek: ruma  Foto: Milena, Jan a jiva

Počasí se překonává, panují tropické teploty a jen 4 turisté se odvážili dnešního výletu. Překvapuje nás nejen počasí ale i změna jízdního řádu - vlak nejede a výluky. V Lounech-střed vystoupíme a jdeme na autobus. Přijel. Jede nás 6, nám neznámou cestou s pohledem na rozkvetlé okolí. Vystupujeme v Peruci u ZŠ, projdeme zámeckou zahradou, okolo Muzea české vesnice a na silnici. Sejdeme dolů, přes silnici je vidět cesta do lesa i značka - MTZ. Mírně stoupáme lesem, zastavíme se na Krásné vyhlídce, podíváme se do okolí a pokračujeme příjemnou cestou do Chrastína. Tam přejdeme silnici a hned je ŽTZ, přibitá na 1.stromě, stejně příjemná cesta nás povede přes rozhlednu, Stradonice až do Pátku. Za chvíli už vidíme trámovou rozhlednu - z roku 2009 a nejnižší v republice, cesta vede po valu keltského hradiště. Pár metrů před rozhlednou jsou umístěny netradiční sluneční hodiny, z roku 2012 a fungují. Pak vystoupíme po žebříku 8 příček na ochoz ve výšce 2,35 metrů a rozhlížíme se po okolí, zajímavé výhledy. Cesta začne klesat mezi keře a před hřbitovem uhýbá do obce. Na návsi je otevřená Restaurace pod rozhlednou, posadíme se venku a občerstvíme, odpoledne tu bude Den dětí a další zábava. My tu čekat nemůžeme, kousek po silnici pak značka odbočuje do husté zeleně, jsme trochu nedůvěřiví, ale po chvíli se uklidníme a jdeme opět většinou ve stínu stromů, které rostou nedaleko protékajícího Debéřského potoka. Je horko, přecházíme koleje a po silnici vcházíme do obce Pátek, stín téměř žádný, kus před námi, za zámkem restaurace Hela se širokou nabídkou. Posadíme se ve stínu venku, dáme si něco z nabídky a v klidu čekáme na autobus, stačí jen obejít dům. Autobus zastaví v Lounech před nádražím, chvíli počkáme a vlakem dojedeme do Mostu. Dnešní vycházka nás všechny potěšila, byla pohodová hezkou krajinou.  Příspěvek: ruma

  Po zakoupení celodenní jízdenky jede 12 turistek přes do Ústí n/L.do Lovečkovic, pak má namířeno na zříceninu Žižkova hradu Kalich nad obcí Třebušín. Jednoduché ! Vystupujeme o něco dříve, v Klínkách, části Lovečkovic a jdeme mírným stoupání pěknou, svěží krajinou přes Touchořiny do Hlupic. Uprostřed obce je neurčité rozcestí, kterému moc nevěříme. Podle mapy má být za kapličkou jiná cesta k našemu cíli. Nebyla, jdeme dál a je tu docela pěkná odbočka k lesu, tak se tam vydáme, abychom zjistili, že je to slepá dřevařská cesta. Pokorně se vracíme, necelé 3 km a jdeme neudržovanou silničkou do Třebušína. Na kraji obce je odbočka na zříceninu, jdeme po pěkné cestě, stoupání je přiměřené až dojdeme na udržovanou zříceninu velkého hradu. Chvíli posedíme, posvačíme, obejdeme co se dá a pokoukáme po krajině. Obloha se zatahuje, tak raději jdeme dolů a do obce přijdeme z druhé strany. Nakoukneme do kostela a najdeme otevřenou hospůdku Pod lanovkou. Posedíme, občerstvíme se a jdeme na autobus směr Litoměřice, ale dojedeme až do Bohušovic n/O. a nasedáme na vlak. V Lovosicích přesedneme na Švestkovou dráhu a rovnou už do Mostu. Trochu jsme si blouděním výlet protáhli, ale o moc to zase nakonec nevyšlo, jen asi o 3 km. Výlet to byl po celou dobu docela dobrodružný ( 4 kolegyně vystoupily v Ústí -Západ a bus stihli, vystoupili jsme dříve (v Klínkách), bloudili, počasí mám přálo, spadlo opravdu jen pár kapek než jsme došli do hospůdky a cesta bus-vlak byla také zajímavá), jízdenku jsme využili. Vše přineslo spokojenost a dobrou náladu.   Příspěvek: ruma