Na výlet se vyjíždělo brzy ráno - 6:25 a cesta byla daleká, sešly se nás proto asi jen 4. Jely jsme do vedlejšího kraje, navíc vlaky tří společností - ČD, Arriva a opět ČD, hledala jsem nejvýhodnější jízdenku a ještě konzultovala se společností Arriva. Přesto vznikl problém, protože mě společnost neinformovala, že na potřebnou jízdenku pro Liberecký kraj je potřeba mít kartu Opuscard. Ale díky vstřícným vlakvedoucím se podařilo najít vhodnou jízdenku jen nepatrně dražší než jsem předpokládala - zase jsme tím pádem o něco chytřejší... Muzeum v Jablonci je kousíček od nádraží Jablonec centrum, má tři patra s exponáty skla, bižuterie a vánočních ozdob a je opravdu velmi pěkné a vkusné. Po zevrubné prohlídce jsme se vyptaly na nějakou cukrárnu a dostaly doporučení na opravdu pěknou, levnou a s příjemnou obsluhou, byla sice trošku dál od muzea - přes tři náměstí, ale stálo to zato. Protože celý den bylo mlhavo, nelákala  nás žádná delší procházka, prohlédly jsme si aspoň širší centrum Jablonce a došly na nádraží Jablonec a vrátily se domů.    Příspěvek a foto: Boža

Předvánoční výlet na Pravdu se vydařil. Čerstvě napadaný sníh, sluníčko,

oheň již hořel, dobré buřtíky, dobré pití, co více jsme si mohly přát.

Na Pravdě to žilo. Viz foto.    Příspěvek a foto: HeLa 

Cestou do Loučné se nás postupně sešlo, jak „klabzubáků“. Do Oseka byla cesta sice blátivá, ale schůdná. Obešly jsme Salesiovou výšinu se skálou zvanou Letohrádek. Klášter vánočně vyzdoben. K mání byly perníčky, zvonečky, rybičky, svíčky i ochutnávka čerstvě upečené vánočky. Autobusem jsme se vrátily do Litvínova a tam v příjemné cukrárně zakončily dnešní výlet.                                    Příspěvek a foto: HeLa

Sobota ráno, jedeme na Zámek Nový hrad u Jimlína. První sníh navozuje už vánoční atmosféru. Vše krásně vyzdobeno, zaplněno stánky s dárečky i dobrůtkami a ani hudební produkce nechybí. Prošli jsme nádvoří, vylezli na věž, prohlédli si zámeckou kapli. Ohřáli jsme se přímo v pekle, kde dva pekelníci udržovali oheň a prováděli pekelnická kouzla. Každý ochutnal něco z místních Specialit v tekutém nebo pevném stavu. Bylo nás 10 a pouze polovina dorazila až do Loun. Cesta byla sice zasněžená, ale pohodová.       Příspěvek a foto: HELA

5 skalních turistu zahájilo pochod 26.11. Bohušovice -Terezín – Litoměřice. Cesta podél Ohře byla dobrá prohlídka města, krásného kostela i dobrého občerstveni. Ve zdraví jsme dojeli do Mostu. Děkujeme vedoucí Hance.     Příspěvek Helena K.

Je čtvrtek 24.11. ráno a prší!! Na zastávce se sešlo 9 statečných turistek, které se vydaly navzdory počasí na před adventní čas do Seiffenu.  Na hraničním přechodu, Hora sv. Kateřiny, odkud náš výšlap začínal, se ještě přidala protivná mlha. Nasadily jsme kapuce, roztáhly deštníky a s ostražitostí začaly překonávat kateřinský hřeben, jelikož na zemi ležel rozbředlý sníh. S dobrou náladou jsme dorazily do malebného městečka Seiffen, kde jsme neodolaly klobásce a svařáčku. Pokochaly jsme se předvánoční výzdobou, zašly do kaple a vydaly se na cestu zpět. Na hranicích bylo ještě v hospůdce pivko než přijel bus. Myslím, že nakonec byla spokojenost i přes škaredé počasí. Tak zas někdy.                        Příspěvek a foto: Ilona

V sobotu nás překvapilo mrazivé ráno. Přesto 10 členek klubu vyrazilo na Poslední puchýř do Krupky.

Dvě z nás pokořily Komárku, ostatní došly podél tzv. „Kozí dráhy“ k restauraci Unčínský mlýn, kde byla kontrola s možností opéci si buřtík donesený v ruksaku. Takže jsme toho využily. Zpáteční cestu jsme si zpestřily sladkou tečkou v místní cukrárně.   Příspěvek a foto: Hela

Cínovec -Kahleberg  12.11.2022 V sobotu ráno jsem vstávala do mlhavého rána a nevěděla jsem jestli se výlet uskuteční. Na nádraží se sešlo10 turistek a odjely jsme do Teplic a tam přestoupily na autobus na Cínovec Pomezí. Na Cínovci nás přivítalo krásné slunečné počasí hned nám bylo veselo a vydaly jsme se na vyhlídku Kahleberk .      Cestou jsme viděly v ohradě jak se pasou koníci, televizní vysílač, krásný plot z běžkařských lyží a tunel kde probíhá v zimě běh v biatlonu. Šly jsme dále hezkou cestou na náš cíl Kahleberg. Na vyhlídce jsme poseděly občerstvily pokochaly krásným výhledem do kraje. A vydaly jsme se zpět  k autobusu kde jsme ještě navštívily hotel Pomezí a za chvíli jsme odjely domů opět do mlhy. Výlet se vydařil počasí na horách krásné parta výborná .Bylo to prostě fajn.          Foto + text E. Andělová

Výhodnou nabídku, navštívit prostory pražského hradu zdarma, využilo 12 turistů. Vedoucí tentokrát cestu na hrad zvolil Thunskou uličku a Zámecké schody. Po malém rozhodování čím začít, bylo rozhodnuto, Zlatou uličkou, volba byla velice správná, byli jsme zde jedni z prvních a tak jsme si mohli vše v klidu prohlédnouti. Tato výhoda byla i při prohlídce věže Daliborky. Při cestě k bazilice sv. Jiří jsme již potkávali davy návštěvníků většinou cizinců.  Po prohlídce baziliky jsme navštívili Starý královský palác a nakonec Katedrálu sv. Víta. Bylo před 14 h. a do hradu se stála fronta z hradčanského náměstí. Za zajímavost stojí, že jsme moc zvýhodněných turistů ve frontě neviděli! Bylo nádherné počasí a tak i po opuštění hradu bylo krásně vidět mnoho dalších zajímavostí cestou na tramvaj. Posezení, kafíčko a vlak všechno v pohodě. Tak zase někdy.        Příspěvek a foto: jiva

V neděli se nás 16 opět vypravilo v husté mlze v naději, že ve vyšších polohách bude lépe. Po dojezdu do Nové Vsi nás opravdu uvítala modrá obloha a teploučko, že mnohé z nás šly jen do trička. Ovšem při pohodlné cestě podzimním lesem nás už nad Jezeřím opět zastihla plížící se mlha a chladno a lezavo. Na Jezeří už opět byla mlha, stejná jako v Litvínově. Právě začínala půlhodinová prohlídka s vyhlídkou, která ovšem v tomto počasí byla nulová. Podívaly jsme se ale do nově opraveného divadelního sálu a dozvěděly se, že rekonstrukce stála 26 milionů korun. V mistnostech byly expozice zaniklých obcí a fotografie zámku s výhledem na uhelný lom a nad tím vizualizace, jak by stejné místo mělo vypadat po ukončení těžby a zatopení lomu vodou. Při prohlídce jsme se také dozvěděly, že zámek má 244 místností v 8 úrovních. Po prohlídce jsme se vydaly po silnici oproti původnímu plánu, protože v mlze modrá značka lesem byla klouzavá. V Černicích jsme chytily autobus, který jezdí jen jedenkrát za dvě hodiny a vrátily se do zamlženého Litvínova.                     Příspěvek a foto: Boža